Zmrtvýchvstání Páně
Dominica Paschae in Resurrectione Domini
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.
V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po jeho ukřižování, resp. vigilie na Bílou sobotu („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční triduum (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovským a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění, viz Výpočet data Velikonoc. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.
Příště
Čtení při mši
Každý rok
- První čtení
- Acts 10:34a, 37-43
- Responsoriální žalm
- Ps 118:1-2, 16-17, 22-23
- Druhé čtení
- Col 3:1-4 nebo 1 Cor 5:6b-8
- Sekvence
- Zde není k dispozici
- Zpěv před evangeliem
- Srov. 1 Cor 5:7
- Evangelium
- Jn 20:1-9 nebo Mt 28:1-10
- Or at afternoon or evening mass
- Lk 24:13-35
Kristus pozvedající Adama a Evu z hrobů nad rozbitými branami podsvětí, 14. století